Denní světlo a jeho význam pro člověka
Díky skleněné křišťálové kopuli, odrazné vrstvě z ryzího stříbra a skleněnému rozptylovači světla neztratí přivedené denní světlo svou přirozenou barvu a dynamiku.
- Denní světlo ovlivňuje náladu člověka a jeho životní pochody.
- Sluneční záření představuje zdroj energie pro veškerý pozemský život.
- Denní světlo podporuje schopnost učení.
- Denní světlo je droga, která stimuluje produkci serotoninu v těle a dělá člověka šťastnějším.
- Denní světlo ovlivňuje výkonnost člověka a jeho správné reakce na podněty.
Křišťálové světlovody Lightway osvětlí zdravým denním světlem neosvětlitelné prostory.
Vše, co potřebujete, je světlo
„Vybudujte civilizaci 2.0 na základě denního světla, celého světla a nic než světla,“
bylo jedno z poselství nezávislého autora, myslitele a komentátora Tora Nørretranderse, který získal doktorát v oboru environmentálního plánování a sociologie vědy. Tor Nørretranders tím myslí, že se znovu musíme sžít se slunečním světlem. „Civilizace tak, jak ji dnes známe, vyrůstá z planety pod námi. Civilizace, jak ji musíme přetvořit do budoucna, bude plynout z hvězd nad námi. Jak říkali Beatles v jedné ze svých známých písniček – All you need is love, my můžeme parafrázovat: All you need is light,“ prohlásil Tor Nørretranders.
Denní světlo podporuje schopnost učení
„Studie provedené ve Spojených státech prokázaly souvislost mezi přítomností denního světla spolu s možností výhledu z místnosti do okolí a lepšími studijními výsledky sledovaných subjektů, lepšími kognitivními výsledky v kancelářích a vyššími tržbami v obchodech. Světlo je „droga”, která stimuluje produkci serotoninu, dopaminu a gama-aminomáslových kyselin v lidském těle, čímž se zlepšuje kontrola nad různými podněty, motivace, svalová koordinace, zvyšuje klid a schopnost soustředění,” tvrdí Lisa Heschong, vedoucí společnosti Heschong Mahone Group a autorizovaná architektka.
„Děti ve většině škol s dostatkem denního světla vykazují v testech lepší výsledky než děti ze škol bez denního světla,” tvrdí James R. Benyam, nezávislý poradce v oblasti světla a denního světla s bohatou mezinárodní praxí. „Nastal čas k tomu, aby se výsledky těchto výzkumů začali vážně zabývat architekti, inženýři a designéři z celého světa. Nastala patrně vhodná doba pro zařazení prostředí s dostatečným množstvím denního světla do předpisů a norem. Budovy dobře osvětlené denním světlem se totiž musí stát pravidlem, nikoli výjimkou. Ve školách by to měla být naprostá samozřejmost,” uvádí dále James R. Benya.
Sympozium o denním světle
V polovině května 2009 se v Rotterdamu sešli delegáti z 22 zemí (200 architektů, odborníků na denní světlo, pedagogů a dalších zájemců o působení světla na zdraví) na sympoziu, jehož tématem byl přínos denního světla z hlediska úspor energie a zdraví. Svá zjištění na tomto poli představilo několik mezinárodních expertů: docentka Marilyn Andersenová, ředitelka Laboratoře pro výzkum denního světla na Massachusetts Institute of Technology v americké Cambridge, docent Steven Lockley z americké Harvard Medical School, hostující profesor Tor Nørretranders z dánské Copenhagen Business School, docent Mohamed Boubekri z University of Illinois v americkém Urbana-Champaign a americký architekt James Carpenter. Nedávné studie se pokusily najít vztah mezi prvky životního prostředí, jako například denním světlem a lidskou výkonností a zdravím. „První zjištění ukazují silné pozitivní vazby. Světlo může lidi ovlivňovat na fyzické, fyziologické a psychologické úrovni, a jeho nedostatek může mít tak samozřejmě i vliv na lidské zdraví,“ říká Marilyn Andersenová.
Jak denní světlo ovlivňuje tento orgán?
Šišinka (epifýza)
Vědci stále zkoumají, jak přesně šišinka funguje. Jde o malou žlázu, produkující hormon melatonin, který je důležitý pro udržení biorytmu (vnitřních hodin) a pravidelnosti spánku. V noci je hladina melatoninu v krvi výrazně zvýšená. Aktivita šišinky je ovlivněna hypothalamem, který zprostředkovává informace o tom, kolik denního světla dopadá na sítnici. Denní světlo a sluneční svit má tedy vliv i na náš spánek.
Roční období má vliv na plodnost
Ženy jsou na jaře plodnější než v jiných obdobích roku. K tomuto závěru došli izraelští vědci na základě zpětného prozkoumání víc než 600 případů léčby neplodnosti.
„Teorií vysvětlujících jarní plodnost je několik: lidé se v letním horku méně věnují sexu; v tomto období je mužské sperma méně kvalitní,“ tvrdí doktor Natan Rožanskij z jeruzalémské univerzitní nemocnice Hadassa, kde byl výzkum proveden.
Biologické hodiny zřejmě pracují u lidí stejně jako u zvířat, pro něž jaro znamená období páření a rození mláďat. I ženský organismus zřejmě v tomto období dostává signál, že nadchází optimální období pro zrání zárodku.
Na tvorbu hormonů může mít také vliv množství denního světla, které na jaře kulminuje. „Jakmile v Laponsku a Finsku nastane půlroční období tmy, ženy tam přestanou zcela ovulovat; s návratem světla se aktivita vaječníků naopak znásobí, takže se zde pak rodí větší počet dvojčat než v jiných částech světa,“ tvrdí Rožanskij.
Získají-li vědci další poznatky o vlivu ročního období na fertilitu, budou zřejmě muset brát tuto veličinu v potaz při léčbě neplodnosti, uzavřel lékař.
Zdroj: ČTK
Léčivé denní světlo
Světlo tu není jen proto, abychom viděli, ale je základním atributem životního prostředí. Bez něj, stejně jako bez kyslíku či bez vody, by na zemi nebyl život.
Také naše tělo se během evoluce přizpůsobilo každodennímu působení slunečního záření, které, jak dokazuje řada vědeckých prací, ovlivňuje řadu fyziologických procesů v těle. Vývoj civilizace nás však uzavřel v místnostech, kde nám na práci či studium svítí namísto slunce žárovky a zářivky. Jejich světlo se však od toho slunečního liší svým spektrálním, neboli barevným složením. Některé barvy (zejména modrá a fialová) v nich prakticky chybějí, zatímco žluté, oranžové a červené je v nich nadbytek.
Problém je ale v tom, že právě barvy s delší vlnovou délkou (tedy žlutá, oranžová a červená), mají výrazné stimulační účinky. Při dlouhodobém působení tak udržují organismus v permanentním stresu a mají i negativní vliv na zrak. V 80. letech prokázal Dr. Fritz Hollwich, že lidé, kteří tráví většinu pracovní pod silným zářivkovým světlem, mají v těle výrazně zvýšenou hladinu stresových hormonů ACTH a kortizolu. Ta přitom může negativně ovlivňovat nejen psychickou pohodu a celkovou vitalitu. To negativně ovlivňuje jejich psychickou pohodu i celkovou vitalitu.
Zdroj: CTK
